5000 jídel denně. A jedna otázka, kterou si jako CEO kladu pokaždé.

U provozu pro 5 000 jídel denně nestačí, aby projekt fungoval na papíře. Musí fungovat dlouhodobě. Jak jsme k tomu přistoupili v gastro zázemí společnosti Panasonic v Plzni.

Když se ke mně dostane nový projekt, většinou začíná stejně: 2D rozvržení. Všechno sedí, normy jsou splněné a logika na papíře funguje. Projekt je „správně“.

A právě v tu chvíli si dnes, po letech v oboru, kladu otázku, která rozhoduje o všem dalším:

Bude to jen fungovat, nebo to bude fungovat dlouhodobě?

Mezi těmito dvěma variantami je obrovský rozdíl. A u provozu s kapacitou 5 000 jídel denně už ten rozdíl není akademický. Je ekonomický, provozní i lidský.

Proč jsem přestal věřit jen 2D výkresům

2D výkres není špatný. Je rychlý, přehledný a všichni ho známe. Realitu vám ale neukáže:

  • neukáže stres ve špičce,
  • neukáže zbytečné kroky personálu,
  • neukáže, kde se provoz začne sám brzdit,
  • a hlavně neukáže chyby dřív, než začnou bolet.

Proto u větších projektů přecházíme velmi brzy do BIM modelu. Ne proto, že je to trend, ale proto, že je to nejrozumnější forma prevence rizik, kterou dnes máme.

V prostředí Autodesk Revit si můžeme dovolit být nepříjemně důslední. Sledujeme tok surovin, pohyb lidí, ergonomii, kolize i logiku celého provozu. A hlavně si tu můžeme dovolit chybovat, protože chyba v modelu nestojí miliony.

Chyba v BIMu je nepříjemná. Chyba na stavbě je drahá a osobní.

BIM model gastro zázemí Panasonic v Plzni v prostředí Autodesk Revit


Investor nechce slyšet „věřte nám“. Chce to vidět.

Časem jsem se naučil ještě jednu věc: investor ani developer nechce číst výkresy. A upřímně, ani by neměl.

Proto BIM model posouváme dál, do vizualizací a virtuální reality v programu Twinmotion. Najednou se bavíme jinak. Vidíte prostor, provoz i souvislosti. Rozhodnutí pak nestojí na pocitech, ale na pochopení.

A často právě tady vzniknou změny, které ušetří nejvíc peněz. Ještě před stavbou.

O co nám v tomhle projektu skutečně šlo

Zadání bylo jasné: navrhnout gastro provoz pro 5 000 jídel denně, který zvládne realitu, ne ideální den. To znamenalo:

  • jasně oddělené zóny pro skladování, přípravu, vaření a mytí nádobí,
  • přehledné vazby mezi nimi,
  • hygienu bez kompromisů,
  • provoz, který se ve špičce nezhroutí.

Kuchyně v tomhle měřítku totiž není technologie. Je to proces. A proces buď funguje, nebo nefunguje vůbec.

Plzeň. Panasonic. A velká odpovědnost.

Projekt jsme realizovali ve výrobním areálu společnosti Panasonic v Plzni. Jde o jedno z technologicky nejvyspělejších gastro zázemí, na kterých jsme v poslední době pracovali. Takové projekty mám rád. Ne proto, že jsou velké, ale proto, že neodpouštějí zkratky.


Gastro zázemí výrobního areálu Panasonic v Plzni


Tenhle výsledek není o softwaru. Je o lidech.

Můžete mít nejlepší nástroje na světě, ale bez správných lidí vám budou k ničemu.

Jsem hrdý na svůj tým, a konkrétně na Paulínu Golosko, která zvládá projekty tohoto rozsahu s klidem a přesností. Umí vidět projekt očima projektanta, provozovatele i investora zároveň. To je kombinace, která se nedá naučit přes noc.

Paulína Golosko, Projects 4GASTRONOMY

Velké poděkování patří také společnosti Controlis a jejímu CEO Martinu Slancovi. Díky jejich nástrojům a technologické podpoře můžeme pracovat přesně, důsledně a bez kompromisů. A to je v našem oboru obrovská výhoda.

Na závěr osobně

Jsme gastronomická projekční kancelář, ale přemýšlíme jako investoři. A pracujeme tak, abychom se za výsledek mohli podepsat i za několik let.

Kdybych měl celý článek shrnout do jedné věty:

Nejlepší návratnost projektu nezačíná na stavbě. Začíná rozhodnutím, jak ho navrhnete.

Velkokapacitním provozům se budeme věnovat i na Snídani P4G 10. 12. 2026 s názvem 2 000 jídel. 90 minut. Jeden provoz. Registrujte se, nebo nám rovnou napište a probereme váš projekt.


Luboš Prüger
CEO, Projects 4GASTRONOMY

 

 



Poptávka