Děti si samy skládají talíř. A já v tom vidím budoucnost.

Osobní úvaha o školním stravování, bufetech a proč navrhujeme jídelny jinak

Autor: Luboš Prüger, CEO Projects 4GASTRONOMY | www.p-4g.com

Před pár lety jsem měl možnost navštívit několik školních jídelen ve Skandinávii. Čekal jsem moderní prostředí. Co jsem ale nečekal, byl pocit důvěry, volby a klidu.

Děti tam nesedí u dlouhých stolů v hlučném prostoru a nečekají frontu, aby jim někdo položil tác s „jediným dnešním jídlem“. Místo toho si vybírají z bufetového pultu – několika variant jídel, příloh, salátů, pečiva, nápojů. V klidu, přirozeně. A hlavně: s respektem k sobě i k jídlu.

V tu chvíli jsem si řekl:

„Přesně takhle by měly jídelny vypadat i u nás. A my je takové umíme navrhnout.“

Školní jídelna jako místo zážitku

V Projects 4GASTRONOMY pracujeme na tom, aby školní jídelny nebyly jen výdejnami. Ale aby byly živým, smysluplným prostorem. Místem, kde děti získávají nejen energii na odpoledne, ale taky vztah k jídlu, k sobě a ke společnosti. To, co ve Skandinávii funguje, se dá přenést i do českého prostředí – jen potřebujeme odvahu změnit zažité stereotypy.

Bufetový styl není o luxusu. Je o volbě a odpovědnosti. Dítě si vezme tolik, kolik sní. Samo si sestaví talíř. Učí se kombinovat, ochutnávat, respektovat suroviny. Výsledkem je méně odpadu, větší pestrost a spokojenější děti.

Projekce, která dává smysl

Aby takové prostředí mohlo vzniknout, nestačí jen změnit jídelníček. Je potřeba změnit i prostor. Funkci. Tok lidí, jídla, informací.

Proto se u nás v P4G zaměřujeme na projekci jídelen a školních kuchyní jako celek.

Nejen technologicky – ale koncepčně. Navrhujeme provozy tak, aby vyhovovaly bufetovému stylu výdeje, podpoře samoobslužnosti, větší pestrosti i plynulosti provozu. Přemýšlíme nad tím, jak rozdělit prostor – kde má být výdej, jak má být uspořádán salátový bar, kam umístit digitální panely s informacemi o jídle.

BIM a vizualizace: realita dřív než stavba

Nejdůležitějším nástrojem je pro nás BIM (Building Information Modeling) – díky němu víme, že to, co navrhneme, opravdu bude fungovat.

Díky 3D modelům vidí školy i zřizovatelé dopředu:

jak bude jídelna vypadat, fungovat, proudit,

kolik místa zabere bufetový výdej,

kde budou děti stát, kam se budou hýbat kuchaři,

jak efektivně se budou umývat tácy a jak snížíme hluk.

Nejde jen o vzhled. Jde o provozní logiku, zážitek, efektivitu i udržitelnost. A právě tady nám BIM pomáhá spojit všechny profese – gastro technologie, architekturu, provoz i hygienu – do jednoho celku, který dává smysl. Všichni vidí totéž. Můžeme spolu komunikovat jasně. A když to spojíme s vizualizací pro děti nebo učitele, vzniká opravdová gastronomická projekce – nejen do prostoru, ale i do myšlení.

Není to o designu. Je to o dětech.

Tahle změna není o tom, že chceme mít krásné jídelny na plakát.

Chceme mít prostory, kde se děti cítí dobře. Kde se nebojí říct, že něco nechtějí. Kde objevují nové chutě, kde je jídlo baví.

Když se mě někdo zeptá, proč do toho tolik investujeme energie, říkám:

Protože tohle je výchova budoucí generace. A tou nezačínáme v učebně. Začínáme u stolu.

Pokud přemýšlíte, jak proměnit svou školní jídelnu nebo kuchyni, ať už stavebně nebo provozně – ozvěte se. Rádi vám ukážeme, jak může vypadat školní stravování, které dává smysl dětem i dospělým.

Protože dobré jídlo začíná dobrým prostorem.

S respektem k dětem, kuchařům i budoucnosti,

Luboš Prüger

CEO | Projects 4GASTRONOMY